Ježci v Itálii

V prázdninových měsících si mládežnický klubový baseball tradičně dává soutěžní přestávku, kterou hráči většinou využívají k rodinným dovoleným, doléčení zranění a individuální přípravě. Účastní se různých tréninkových kempů a programů, ti nejlepší pak reprezentují region nebo Českou republiku na mezinárodních akcích.

Kluby rovněž vysílají své týmy na rozličné mezinárodní turnaje s cílem nabrat nové zkušenosti, vyzkoušet si nová hřiště v neznámém prostředí a v neposlední řadě navázat nová sportovní přátelství. Také Ježci obdrželi pozvání do severní Itálie, nedaleko Terstu, k účasti týmu U15 na turnaji, věnovanému památce tragicky zesnulého prezidenta pořádajícího klubu New Black Panthers, pana Laura Frosutta. Přestože na přípravu celé výpravy nebylo příliš času, nikoho ani nenapadlo, že by se nejelo. A tak někteří přesouvali své dovolené, jiní si brali volno navíc nebo jednoduše celý výjezd zakomponovali do své již naplánované dovolené. Pouze tři hráči, plnící si své reprezentační povinnosti se nemohli zúčastnit, ale velice rychle byli nahrazeni mladšími spoluhráči z kategorie U13.

Druhý červencový čtvrtek se tak všichni postupně sjeli v místě konání, kterým bylo městečko Ronchi dei Legionari. Jak už název napovídá a nedaleký monumentální památník s ostatky více než 100 tisíc vojáků, připomíná, jedná se o kraj výrazně poznamenaný boji první světové války. Po osvěžující koupeli ve vlnách ne příliš vzdáleného Jaderského moře a krátkém tréninku následovala večeře v klubovém zázemí pořádajících panterů a pak již

odjezd na hotel a odpočinek. Pravidla turnaje přinášela některá omezení. Hrací čas byl stanoven na 5 směn nebo 100 minut hry, v každé směně mohlo být dosaženo maximálně 4 doběhů. Catcher musel být střídán po nejvíce 3 směnách a nadhazovači mohli házet maximálně 2 směny v jednom zápase, 3 za den a 8 za celý turnaj. Tomu bylo třeba přizpůsobit jejich rotaci. Pátek byl druhým hracím dnem a na Ježky po lehkém obědě čekal první z italských soupeřů, kterými byli domácí Panteři. Ti našim hráčům nekladli příliš velký odpor a tak zápas, poznamenaný na italské straně velkým množstvím nepřesností, skončil pohodovým vítězstvím Ježků 12:2.

Po odpoledním relaxu u hotelového bazénu a večeři čekalo Ježky druhé vystoupení v turnaji, ve kterém se postavili týmu Porto San Elpidio. I přes počáteční zaváhání si Ježci počínali sebevědomě a utkání bylo pro déšť ukončeno po čtyřech směnách, když na ukazateli skóre svítil stav 7:1 pro Ježky. Zatažená obloha s občasným deštěm promlouvala do časového harmonogramu i nadále a tak se rozpis několikrát měnil a upravoval. V posledním zápase ve skupině nás čekal baseballově nejzdatnější soupeř Staranzano Ducks. Ježkům se tentokrát příliš nedařilo a to ani v obraně ani v útoku. Mnoho běžců, ponechaných na  metách mělo za následek, že konečný stav zápasu byl 4:3 ve prospěch domácích.

Druhé místo ve skupině nás tak automaticky nasměrovalo do druhého večerního semifinále, kde byl naším soupeřem tým Fun&Play Praha, složený na komerční bázi zejména z hráčů z českých týmů. Trenéry naordinovaný odpolední oddech v podobě moře, zmrzliny a paddleboardu popř. bazénu měl na tým blahodárný dopad. Dominantní výkon na kopci, podpořený dlouhými odpaly a kvalitní obranou jednoznačně určil, že před sobotní půlnocí bylo jasné, že nás čeká finále. Konečný výsledek zněl 7:1. 

Finálový zápas byl vyvrcholením celého turnaje a na Ježky v něm podruhé za dva dny čekal tým Staranzana, kterému měli po sobotní prohře co vracet. Typicky sebevědomím nabití Italové, úšklebky nad tím, že máme v týmu 4 dívky, hluční a trubkami vybavení diváci a vedení 3:0 po první půlsměně nabilo domácí pocitem, že je vše zalité sluncem a nemůže se nic stát. To ale trvalo pouze do naší první pálky. Jeden pálkař za druhým posílali nemilosrdně italské nadhozy do zadního pole a směna tak skončila za našeho vedení 4:3 s pouze jedním autem a dalšími dvěma běžci na metách. Následná obrana skončila rychle po dvou strikeoutech a jednom flyoutu a mohl tak pokračovat ježčí pálkařský festival. Téměř se opakovala první směna s dalšími třemi doběhy. Ve třetí směně jsme nepovolili žádný doběh a ani žádný nepřidali. Stejně na prázdno vyšli italští pálkaři i ze čtvrté směny. Do její dohrávky postavili na kopec svého nejlepšího nadhazovače. Přesto ale konec našeho lineupu dokázal skórovat a zaznamenal osmý doběh. Trubky i místní tiffosi ztichli. Zato ze sektoru hostí se po každém úspěšném odpalu nebo zahraném outu ozývalo silné "Ježci Jihlava!!!" Tři outy na začátku páté směny ukončily zápas a mohla tak propuknout ježčí radost.

Pak už následoval jen závěrečný ceremoniál, předání cen (MVP našeho týmu byl vyhlášen Fero Kotlárik), rozloučení a noční jízda domů. Všichni se shodli na tom, že to byla super zkušenost a pokud bude ta možnost, rádi by si to za rok zase zopakovali.